16 kilometrů džungle, deště a noc v dřevěném domě.

20. září už není procházka městem. Hodinu od Chiang Mai, někde směrem ke sloní rezervaci, a sever najednou není kavárna, chrám a songthaew, ale skutečná zelená vlhkost. Tropický vzduch se okamžitě lepí na kůži. Zem je červená, rostliny jsou všude a džungle má očividně spoustu práce sama se sebou.

Trasa vede přes rýžová pole, kukuřici, banánovníky a cesty, které jsou po dešti spíš návrh než infrastruktura. Nakonec je z toho 16 kilometrů čistého venkovského života a průzkumu přírody: bláto, krása, únava. Cestou se objeví velcí pavouci, krásní motýli, vodopády s hnědou silou období dešťů a chvíle, kdy člověku dojde, že „tropické“ není jen slovo z katalogu.

Skupina funguje: lidé z Austrálie, Izraele a Rakouska, dost energie, dost humoru a přesně ten správný typ společné únavy. V určité chvíli chutná i jednoduché vaření jako hostina. Zasloužené jídlo přijde ekologicky a prakticky v banánovém listu: žádný talíř, žádný luxus, ale po takovém dni skoro dokonalé.

Spí se v dřevěném domě uprostřed zeleně. Večer přijde bouřka a střecha je pak pořádně hlasitá. Den je vyčerpávající, ale přesně ten, který zůstane v paměti: ne proto, že byl pohodlný, ale protože byl opravdový. Zítra pokračování: sloní rezervace, bamboo rafting a pak zpátky do civilizace: Chiang Mai.